První obvod řeší problém s divočáky

V první půli listopadu prasata poničila fotbalové hřiště na Košutce. Jejich pohyb zaznamenali obyvatelé Košutky také na území za sídlištěm. Prasata navštěvují i zadní Roudnou, Mikulku a Zavadilku, stopy po nich zůstaly také v okolí ulic Pod Záhorskem, Na Chmelnicích, Vinická a Pramenní – tam se objevila v lokalitě u pramenů v místech někdejší osady Amerika.

Problematikou výskytu prasat se město Plzeň zabývá již několik let, konkrétně magistrátní odbor životního prostředí. Kritická situace byla v předchozích deseti letech na území Valchy, což se však změnilo. Přispěl k tomu jednak intenzivní lov v lesích kolem Valchy a také tamější masivní výstavba. „Je známé, že migrační koridor údolím řek, v tomto případě kolem Berounky, využívají divoká prasata intenzivně každoročně od podzimu do jara a v dalších částech roku jsou více na polích. V praxi bohužel neexistuje žádný technický prostředek k tomu, jak takovéto sezonní migraci zabránit, např. pachové ohradníky jsou účinné jen částečně,“ uvedla vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová.

Podle ní je pro ochranu soukromého majetku vhodným řešením např. kvalitní plot s podezdívkou nebo elektrický ohradník a dále odpuzovače na bázi pachu či hluku, ideálně jejich kombinace.

Co se týče prvního plzeňského obvodu, zde celou situaci značně komplikuje legislativa. „Pozemky ve výše uvedených lokalitách nejsou honební, to znamená, že právo myslivosti zde nelze vykonávat anebo je to možné jen v omezené míře. Roli totiž hraje zejména bezpečnost obyvatel, neboť je to území s velmi intenzivním pohybem lidí, což omezuje možnost lovu střelnou zbraní. K tomu se přistoupilo pouze na pozemcích Plzeňské teplárenské, kde se prasata v loňském a předloňské roce pohybovala,“ doplnila Svobodová Kaiferová.

V jiných městech se využívá např. i odchyt do klecí, ten však na území Jedničky není možný, a to vzhledem k zástavbě, konfiguraci terénu a množství potravních zdrojů. Jako jediná možnost se jeví nalézt po intenzivním monitoringu denní útočiště prasat a v případě, že je to možné, provést odlov. To je však technicky i časově velmi náročné. Ve výše uvedených lokalitách divoká prasata přes den nezůstávají, pouze se do nich vracejí za potravou od brzkých večerních až do ranních hodin.

Divoká prasata rychle rozpoznají místa, kde se loví, a těm se pak vyhýbají. Na území Mikulky a zadní Roudné navíc některé pozemky leží ladem, jsou zarostlé a majitelé se o ně léta nestarají. A to dává zvířatům pocit klidu. Ve vysoké trávě nebo v porostech keřů nejsou přes den k vidění, což je další problém při vlastním lovu, myslivec prakticky nemá možnost je v těchto porostech odlovit. „Dalším negativem je bohužel dostupnost potravy. Celá stáda prasat lákají na mnohá místa sami nezodpovědní občané, když za své pozemky vyhazují bioodpad ze zahrad, čímž se zároveň dopouštějí zakládání černých skládek. Děje se to třeba právě na Mikulce. Lidé vyvezou na kraj pole hromadu jablek a zbytky zeleniny, což je pro divoká prasata lahůdka,“ upozorňuje vedoucí Odboru životního prostředí a dopravy ÚMO Plzeň 1 Romana Tomašuková. Dodává, že podobná situace nastává i v okolí řek, kde lidé často nechávají zbytky různých jídel, kterými přijdou nakrmit kachny a nutrie. „I proto apelujeme na občany, aby to nedělali,“ podotýká Tomašuková.