Odešel uznávaný profesor Mojmír Petráň. Dožil se téměř stovky
Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna uznávaný profesor Mojmír Petráň, který žil s manželkou dlouhá léta v Plzni na Roudné. Petráň proslul v roce 1964 objevem tzv. konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním, kterým bylo možné pozorovat živou tkáň, aniž by se do ní muselo příliš řezat. Byl to objev, který znamenal průlom v mikroskopii životních dějů. Poslední rozloučení s významným vědcem se uskuteční 26. srpna ve 14 hodin ve velké obřadní síni na Ústředním hřbitově města Plzně.
Profesor Mojmír Petráň zemřel ve věku 99 let. Foto: Archiv rodiny
Mojmír Petráň se narodil v Praze na Žižkově, v roce 1942 maturoval na gymnáziu a v roce 1945 začal studovat medicínu, kterou dokončil v roce 1950. Jeho velkým koníčkem byla fyzika a už během války se Petráň věnoval radioamatérství, a dokonce začal stavět přijímače pro zachycení zahraničního vysílání. V pětačtyřicátém se aktivně podílel na bojích při Pražském povstání.
Po vojenské službě začal pracovat ve Fyziologickém ústavu Akademie věd a brzy nato se proslavil významnou publikací Elektrofyziologické metody v biologickém výzkumu.
Do Plzně se vědec dostal v roce 1960, kdy začal působit na katedře biofyziky. V roce 1964 absolvoval čtyřměsíční vědecký pobyt na Yaleově univerzitě v Connecticutu. „Po návštěvě Ameriky jsem zjistil, jak by se dal podstatně zlepšit mikroskop, aby se jím daly pozorovat děje zaživa, v živém těle,“ uvedl již dříve Mojmír Petráň v rozhovoru pro Paměť národa. Začal tedy pracovat na svém nápadu a v srpnu 1964 přišel s objevem, který znamenal průlom v mikroskopických technikách.
„Zdokonalení mikroskopu spočívalo v tom, že se zviditelnila, zvětšila a zobrazila pouze velmi tenoučká vrstva v tom objektu, který se prohlížel. Všecko, co bylo nad a co bylo pod, nebylo vidět. A nemohlo to tedy kazit obraz toho, co bylo zaostřeno,“ vysvětlil dále v rozhovoru.
Mojmír Petráň je držitelem řady ocenění, v roce 2005 obdržel od prezidenta republiky Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy. Mezi jeho koníčky patřily také překlady poezie a odborných publikací z latiny.
„Měla jsem tu čest poznat pana profesora osobně a vím, že to byl neobyčejně houževnatý člověk a také opravdový gentleman, který se např. neposadil dříve než dáma. Rodině bych chtěla za celé vedení obvodu vyjádřit upřímnou soustrast. Pan profesor se dožil úctyhodného věku,“ uvedla starostka prvního plzeňského obvodu Helena Řežábová.
Sdílet
