Zlepšení kvality vody v Boleveckém rybníce
Úvodní informace o projektu (shrnutí):
Návrh projektu byl po několikaletém výzkumu celé rybniční soustavy formulován v roce 2005 a byl reakcí na zhoršující se jakost vody, neboť vodní květy sinic začaly výrazně omezovat rekreační využití rybníka.
Principem projektu je změnit stav rybníka tak, aby při zachování vysoké ekologické hodnoty se výrazně zlepšila kvalita vody pro rekreaci koupáním. Jedná se o přeměnu nepříznivého stavu s dominancí plevelných ryb, bez ponořených rostlin a se sinicemi (tzv. pelagický ekosystém) na stav s vodními rostlinami, řídkou rybí obsádku s vysokým podílem dravců a s minimálním výskytem sinic (tzv. litorální ekosystém).
Cíl projektu byl deklarován takto:
- Dosáhnout dvojnásobné hodnoty průhlednosti vody v letním období = zvýšení z 1 m na 2 m.
- Omezit koncentraci řas a sinic na polovinu = z 20 mg l‑1 na 10 mg l‑1 chlorofylu a.
- Udržet po celou koupací sezónu množství sinic pod hygienickým limitem stanoveným pro koupací vody = pod hranicí 20 000 buněk sinic v 1 ml vody.
Realizace projektu probíhá od roku 2006 a je založena na těchto krocích:
- Regulace rybí obsádky, která znamená výrazné snížení biomasy plevelných druhů ryb (plotice, cejn, okoun) a kaprů a zároveň posilování populací dravých ryb (candát, štika, sumec, bolen). Využívalo se všech typů odlovů (zátahové sítě, elektrolov), dravci jsou stále dosazováni, zejména tzv. rychlená štika velikosti cca 5 cm.
- Návrat vodních rostlin, především ponořených, a jejich cílená podpora. Rostliny byly vysazovány (především v letech 2006-2007) a jejich růst byl také podporován zvyšováním průhlednosti vody.
- Přímé ošetření vody a sedimentu chemickými prostředky (tzv. koagulanty) na bázi hliníku (síran hlinitý - 2006, PAX – 2008-2010) a na bázi železa (chlorid železnatý - 2007), s cílem odstranit z vody sinice a zejména fosfor. Koagulanty na sebe fosfor pevně navážou a uloží ho v sedimentu. Tam je fosfor „uzamčen“ a nemůže být využíván pro růst sinic, kterým tak chybí klíčová živina.
Realizace projektu v principu spočívá ve zvládnutí koloběhu klíčové živiny, tedy fosforu. Jde o to, aby sinice měly fosforu nedostatek a nemohly vytvářet velkou biomasu – vodní květ. Úplná likvidace sinic je v přírodních podmínkách nereálná, protože jsou – v malém množství - přirozenou součástí vodních ekosystémů. Cílem je tedy omezit jejich růst a výskyt na minimum, aby nebyly zdravotním rizikem pro koupající se lidi. Hustá rybí obsádka zpřístupňuje svými exkrementy fosfor sinicím a podporuje tím rozvoj vodních květů, proto musí být omezena. Vodní rostliny naopak fosfor z vody vážou. Dodané koagulanty fosfor pevně vážou v sedimentu – odebírají ho tedy sinicím, ale také vodním rostlinám, což se ukázalo jako velmi výhodné, protože došlo k posunu od velkých rychle rostoucích druhů rostlin ke drobným, které nevadí ani plavcům, ani jachtařům a přitom prospívají i dobré kvalitě vody.
Projekt zlepšení kvality vody je záležitostí dlouhodobou, protože biologické systémy se nezvládají jednoduše – viz např. Máchovo jezero. Celkové trvání projektu se předpokládalo asi 5 let. Rok 2010 byl zřejmě posledním, kdy se do rybničního ekosystému významněji zasahovalo – rok 2011 už je plánován bez větších chemických aplikací a pouze s jemnějšími korekčními zásahy do rybí obsádky a lokálně i přímo proti vytrvávajícím zbytkům sinic.